Centrální banky po celém světě pokračují ve svém historickém trendu masivních nákupů zlata, přičemž podle nejnovější zprávy Evropské centrální banky z června 2025 dosáhly jejich celkové rezervy úrovní blízkých éře Brettonwoodského systému. Současně průzkum World Gold Council mezi 73 centrálními bankami odhalil, že rekordních 95 procent respondentů očekává další nárůst globálních zlatých rezerv v příštích 12 měsících.
Poptávka centrálních bank po zlatu zůstala v roce 2024 na rekordních úrovních a představovala více než 20 procent globální poptávky, což je dvojnásobek průměru z roku 2010. „Centrální banky akumulovaly více než 1 000 tun zlata v každém z posledních tří let, což je výrazný nárůst oproti průměru 400-500 tun v předchozím desetiletí,“ konstatuje World Gold Council.
Centrální banky jako hlavní síla zlatého trhu
Současný trend nákupů představuje zásadní změnu v globálním finančním systému. Podle dat z roku 2024 centrální banky nakoupily celkem 1 086 tun zlata, čímž se trend masivních akvizic nad tisíc tun ročně protáhl již do třetího roku. Pro srovnání – mezi lety 2010 a 2021 nakupovaly centrální banky v průměru pouhých 473 tun ročně.
„Centrální banky drží odhadem 20 procent nadzemních rezerv zlata jako officiální rezervy,“ uvádí analýza APG, přičemž jejich vliv na formování cen je aktuálně větší, protože jejich aktivní nákupy dominují současné poptávce na trhu.
Nejaktivnějšími kupci zůstávají země střední a východní Evropy spolu s rychle rostoucími ekonomikami Asie. Národní banka Kazachstánu vedla nákupy v květnu 2025 se sedmi tunami, následovaná Tureckem a Polskem s šesti tunami každá. Polská centrální banka zůstává největším čistým kupcem roku 2025 s celkovými 67 tunami.
Trendy posilující ceny zlata
Geopolitická nestabilita jako katalyzátor
Geopolitické faktory hrají klíčovou roli v současném trendu. Podle průzkumu World Gold Council 84 procent centrálních bank z rozvojových zemí uvedlo geopolitické obavy jako jeden z hlavních důvodů pro nákup zlata. „Zlato je vnímáno jako politicky neutrální rezerva, nad kterou nemá žádná centrální banka kontrolu,“ vysvětluje Wouter Hueskes z APG.
Ruská invaze na Ukrajinu v roce 2022 výrazně urychlila již existující trendy. Podle analýzy ECB se po invazi změnily i fundamentální faktory ovlivňující cenu zlata – místo tradičních ekonomických ukazatelů nyní dominují geopolitická rizika. Země geopoliticky blízké Číně a Rusku zaznamenaly od konce roku 2021 výraznější nárůsty podílu zlata ve svých rezervách.
Inflační hedge a diverzifikace
Průzkum ECB identifikoval tři klíčové faktory pro držení zlata centrálními bankami: dlouhodobé uchování hodnoty a ochranu proti inflaci, dobrou výkonnost v období krizí, a účinnou diversifikaci portfolia. „Ceny zlata upravené o inflaci v roce 2024 překonaly svůj předchozí vrchol z ropné krize v roce 1979,“ konstatuje analýza ECB.
Inflační obavy se umístily na druhém místě mezi faktory ovlivňujícími rozhodování o rezervním managementu, přičemž 93 procent respondentů uvedlo úrokové sazby jako nejvýznamnější faktor. Kombinace persistentní inflace a geopolitické nejistoty vytváří ideální prostředí pro pokračující poptávku po zlatu.
De-dolarizace a pozice rezervních měn
Zlato se díky kombinaci vysokých cen a rostoucích zásob stalo druhou největší globální rezervní měnou hned po americkém dolaru a předstihlo tak euro. Současné složení globálních rezerv: dolar 57,8 procent (nejnižší úroveň od roku 1994), zlato 20 procent, a euro 16 procent.
Podle průzkumu 73 procent centrálních bank očekává další pokles podílu dolaru v příštích pěti letech, naopak 76 procent předpokládá, že zlato bude tvořit vyšší podíl celkových rezerv. „Mnoho zemí, včetně Číny a Ruska, se snaží snížit svou závislost na americkém dolaru,“ uvádí analýza APG, …přičemž zlato nabízí „imunitu vůči sankcím“ a nezávislost na třetích stranách.
Výhled: Strukturální poptávka pokračuje
Při současných cenách nad 3 300 dolarů za unci zlato pokračuje ve svém historickém růstu, přičemž od ledna 2024 vzrostlo o více než 40 procent. Analytici očekávají pokračování trendu i přes vysoké cenové úrovně. Přední nezávislá konzultační společnost Metals Focus předpokládá, že centrální banky nakoupí v roce 2025 dalších 1 000 tun zlata, i když by to představovalo mírný pokles oproti rekordnímu roku 2024.
Goldman Sachs ve svých prognózách očekává pokračování rostoucího trendu až do roku 2026, přičemž klíčovými faktory zůstanou geopolitická nejistota a monetární politika hlavních centrálních bank. Metals Focus k tomu dodává: „Hnací síly, které stály za současnými trendy, jsou stále aktuální.“
Čína představuje největší potenciál pro budoucí nákupy, jelikož při největších měnových rezervách na světě má zlato pouze 6,5 procentní alokaci čínských celkových rezerv. „Země má stále značný prostor pro růst,“ uvádí analýza APG, zatímco vyspělé země jako USA, Německo nebo Nizozemsko (které má 60 procent) již drží vysoké podíly zlata v rezervách.
Jak ukazují současná data, centrální banky jsou odhodlané pokračovat ve své zlaté strategii. Pro investory to znamená, že strukturální poptávka po drahém kovu bude i nadále tvořit solidní základ pro jeho dlouhodobou hodnotu.
📚 Zdroje a další čtení:
- Evropská centrální banka Gold Demand Analysis – Gold demand: the role of the official sector and geopolitics June 2025
- World Gold Council Central Bank Survey 2025 – Annual survey of 73 central banks on gold reserve management and purchasing trends
- Reuters Central Bank De-dollarization Report – Central banks eye gold, euro and yuan as dollar dominance wanes
- APG Asset Management Gold Analysis – Why are central banks expanding their gold reserves and market implications
- Reuters Metals Focus Gold Forecast – Central banks on track for 4th year of massive gold purchases analysis
Poznámka: Informace v tomto článku slouží pouze pro informativní účely a nepředstavují investiční doporučení.