Čtyři nemovitosti ve třech zemích, podíl v soukromé firmě, akciový účet, penzijní spoření na jméno manželky, trust pro děti, který vznikl před deseti lety. A k tomu daňový poradce, právník, privátní bankéř a správce investic – každý zvlášť, každý s jiným pohledem, nikdo se vzájemně nevidí.

„Funguje to. Ale nevím přesně jak.“

Tohle není výjimečná situace. Je to přesný moment, kdy se z osobního majetku stává instituce. A instituce potřebuje institucionální správu.

Co rodinná kancelář skutečně je a co není

Pojem family office, česky rodinná kancelář, vyvolává v tuzemsku stále spíše otazníky než konkrétní představu. Přitom jde o jeden z nejstarších a nejpraktičtějších nástrojů správy soukromého bohatství vůbec. Rodina Rockefellerů ho formalizovala již v roce 1882. Dnes ho využívají tisíce rodin po celém světě a to zdaleka ne jen miliardáři.

Co rodinná kancelář není: není to privátní banka, která spravuje vaše peníze podle vlastních produktů. Není to ani finanční poradce, který vám doporučuje fondy. A rozhodně není to „asistent pro bohaté“, jak si to část veřejnosti představuje.

Co rodinná kancelář je: je to zastřešující struktura, která pod jednou střechou koordinuje správu investičního portfolia, právní a daňové struktury, plánování nástupnictví, ochranu majetku, případně filantropii nebo rodinnou správu. Klíčové slovo je koordinace. Rodinná kancelář nevytlačuje vaše stávající poradce – propojuje je a dává jejich práci smysl jako celku.

Rozlišujeme přitom dva základní modely. Tzv. single-family office slouží výhradně jedné rodině a buduje vlastní tým odborníků. Multi-family office sdílí kapacity – tým, technologie i know-how – mezi více rodinami. Vedle toho existují i outsourcované nebo virtuální modely, kde je tým složen z externích specialistů koordinovaných na míru.

Kdy a jaký model dává smysl

Nejčastější otázka zní: od kolika peněz vlastně? Odpověď není jednoduchá, ale existuje odborný konsenzus, ze kterého lze vycházet.

Podle J.P. Morgan 2026 Global Family Office Report odborníci standardně uvádějí pro single-family office (tedy vlastní, plně dedikovanou strukturu s interním týmem) minimální práh 100-200 milionů eur investovatelného majetku. Důvod je prostý: průměrné roční provozní náklady takové kanceláře se pohybují kolem 2,5 až 3 milionů eur ročně. Tyto náklady musí ekonomicky dávat smysl.

Pro multi-family office je vstupní práh výrazně nižší – typicky 25-50 milionů eur investovatelného majetku, v některých strukturách i méně. Sdílené náklady na tým, technologie a přístup k institucionálním investicím pak vychází na 0,4 až 0,7 % aktiv ročně (zlomek toho, co by stálo vlastní řešení).

Pod touto hranicí, nebo při jednodušší majetkové struktuře, dává smysl tzv. outsourcovaný model, kde koordinační roli přebírá jeden klíčový poradce nebo specializovaná firma, která zastřešuje síť externích specialistů.

Česká praxe přitom mluví jasnou řečí. Tuzemská rodinná kancelář EMUN ve svých materiálech otevřeně uvádí, že rodinám s majetkem pod určitou hranicí se obvykle nevyplatí budovat komplexní interní tým ani investovat do potřebné technologické infrastruktury. Proto nabízí správu jako outsourcovanou službu – s garancí zastupitelnosti a zkušeností získaných u srovnatelných klientů.

Jenže majetek se nechová jako matematická úloha. Stejná částka může v jedné rodině fungovat bez problémů, v jiné přerůst přes hlavu – záleží na tom, jak je složitý, ne jak je velký.

Kdy jde o komplexitu, ne o čísla

Existuje několik konkrétních signálů, že čas na přechod k institucionálnější správě nastal:

Majetek přesahuje hranice jedné jurisdikce. Nemovitosti v různých zemích, zahraniční investiční účty nebo podíly ve firmách v jiných daňových systémech – to vše vytváří složitost, kterou žádný generalistický poradce nezvládne sám.

Blíží se generační přenos. Předání firmy nebo majetku dětem je jeden z nejsložitějších procesů, které rodinné bohatství podstupuje. Vyžaduje právní struktury, daňové plánování, rodinnou komunikaci i dlouhodobou přípravu nástupců. Bez koordinace vznikají konflikty, nebo prostě dochází ke zbytečným ztrátám. Stále více rodin proto sahá po rodinné ústavě – dokumentu, který neslouží primárně právníkům, ale rodině samotné. Definuje hodnoty, pravidla rozdělení majetku, způsob rozhodování i podmínky vstupu dalších generací do správy.

Vedle investičního portfolia stojí vlastní firma. Podnikatel, který stále řídí aktivní byznys a zároveň spravuje rozsáhlé soukromé portfolio, má de facto dvě plnohodnotné finanční entity. Jejich propojení – cashflow, daňová optimalizace, ochrana aktiv – si žádá systematický přístup.

Rodinná agenda roste. Vzdělání dětí v zahraničí, filantropické aktivity, správa uměleckých sbírek nebo rodinných nemovitostí – to vše je reálná správcovská práce, která zabírá čas a vyžaduje odbornost.

A pak je tu jeden alarmující údaj: podle průzkumu J. P. Morgan z roku 2026, který mapoval 333 rodinných kanceláří ve 30 zemích, nemá 86 % z nich jasný plán nástupnictví pro klíčové rozhodovatele. Jinými slovy i ti, kteří už rodinnou kancelář mají, tuto zásadní otázku odkládají. A přitom je právě plánování přechodu na další generaci jedním z nejvýznamnějších důvodů, proč rodinné kanceláře vůbec vznikají.

Jak rodinné kanceláře fungují v roce 2026

Svět rodinných kanceláří prochází v posledních letech zásadní transformací. Tři trendy ji definují nejzřetelněji.

  • Prvním je technologická adopce. Statické PDF reporty jednou za čtvrtletí jsou minulostí, nebo by alespoň měly být. Moderní rodinné kanceláře pracují s interaktivními dashboardy, které dávají přehled o celém portfoliu v reálném čase, napříč správci, bankami i jurisdikcemi. Průměrná rodinná kancelář dnes pracuje s více než pěti různými finančními institucemi – bez automatizace to znamená manuální práci, chyby a zpoždění. Kybernetická bezpečnost se přitom přesunula z IT agendy rovnou na úroveň vedení: jde o strategické riziko, ne technický detail.
  • Druhým trendem je zapojení nové generace. Generace, která přebírá rodinné bohatství, chce přístup k datům, transparentnost a spolurozhodování. Rodiny, které tento přechod plánují systematicky – a začínají s ním včas – procházejí mezigeneračním přenosem výrazně hladce. Naopak tam, kde se téma odkládá, vznikají konflikty a zbytečné ztráty. Přední kanceláře proto dnes nabízejí i vzdělávací programy pro nastupující generaci – cílem není jen předat majetek, ale i kompetence a hodnoty potřebné k jeho správě.
  • Třetím trendem je outsourcing jako norma, nikoli výjimka. Podle průzkumu J. P. Morgan outsourcuje dnes 80 % rodinných kanceláří alespoň část správy portfolia. Model „vše interně“ mizí a i největší kanceláře sahají po externích specialistech na právní služby, obchodování nebo kybernetickou bezpečnost. Outsourcing zde neznamená ztrátu kontroly. Znamená přístup k lepší odbornosti za nižší cenu.

Zároveň přetrvává jeden paradox: 65 % rodinných kanceláří plánuje prioritizovat investice do oblasti umělé inteligence, ale více než polovina z nich nemá žádnou přímou expozici na růstový kapitál nebo rizikové investice, kde se tato technologická revoluce z velké části odehrává. Ambice a skutečné portfolio jsou dvě různé věci.

Rodinné kanceláře v Česku: první generace řeší nástupnictví

Český trh rodinných kanceláří je mladý, ale roste. Není to překvapení – první generace podnikatelů, kteří budovali byznys po roce 1989, dnes vstupuje do věku, kdy otázka „co bude s tím, co jsem vybudoval?“ přestává být hypotetická.

Specifikem tuzemského prostředí je, že řada podnikatelů stále spoléhá na interní týmy nebo individuální poradce, kteří ale pracují izolovaně. Postupně však dochází k přechodu na profesionálnější, oddělené modely správy. V zemi s delší tradicí správy soukromého kapitálu by to bylo samozřejmostí – u nás jde stále o vědomé rozhodnutí.

Na trhu dnes působí řada specializovaných subjektů. Následující výčet slouží pouze jako orientační ukázka a nepředstavuje doporučení ani kompletní přehled trhu:

  • ONE FAMILY OFFICE, označující se za největší rodinnou kancelář ve střední Evropě co do kapacity, kombinuje investiční správu s právním poradenstvím a životním stylem.
  • J&T Family Office je na trhu déle než deset let a zaměřuje se na multigenerační správu ve vazbě na bankovní skupinu.
  • EMUN se od roku 2011 věnuje správě a investování majetku s důrazem na nástupnictví a strukturování – jako první v ČR získal od České národní banky licenci na správu svěřenských fondů.
  • Family Office Partners je nezávislý multi-family office, který jako průkopník přináší do České republiky tzv. endowment přístup – model správy s nekonečným investičním horizontem, běžný u amerických univerzitních fondů.
  • MUFO – Multi Family Office působí na českém trhu od roku 2013 a specializuje se na vícegenerační plánování, správu majetku a strategické poradenství pro jednotlivce i rodinné firmy.

Volba mezi těmito modely závisí na velikosti a složitosti majetku, rodinné situaci a míře, do jaké chcete přímou kontrolu. Žádný z těchto subjektů zde nehodnotíme – jde o orientační přehled trhu, který je pro většinu českých podnikatelů dosud nepřehledný. Před jakýmkoliv rozhodnutím doporučujeme pečlivou hloubkovou analýzu a srovnání konkrétní nabídky.

Kdy rodinná kancelář smysl nedává

Stejně důležité jako vědět, kdy rodinnou kancelář zřídit, je vědět, kdy ji nezřizovat. Majetková struktura, která je jednoduchá a přehledná, profesionálního poradce nepotřebuje – potřebuje dobrého správce. Rodina, která si dosud nevyjasnila základní otázky o hodnotách, vlastnictví a rozhodování, z rodinné kanceláře nevytěží maximum, protože instituce nemůže nahradit rodinnou shodu, kterou ještě nikdo nevybudoval. Podnikatel, který očekává, že rodinná kancelář vyřeší mezilidské konflikty, bude zklamán. Governance nástroje konflikty strukturují, ale neodstraňují.

V praxi může nevhodně zvolená nebo předčasně zřízená struktura znamenat vyšší náklady bez odpovídající přidané hodnoty – a místo zjednodušení přinést další vrstvu složitosti.

Rodinná kancelář je nástroj. Jako každý nástroj funguje jen tehdy, když je použit ve správný čas a ve správných rukou.

Nejdůležitější rozhodnutí není výběr poskytovatele

Rodinné kanceláře se zakládají z různých důvodů. Kvůli daňové efektivitě. Kvůli přístupu k investicím, které jsou jinak vyhrazeny institucionálním hráčům. Kvůli ochraně majetku před externími riziky. Kvůli přípravě na generační přenos.

Ale nejhlubší důvod je jiný. V určitém momentu přestane být majetek výhradně osobní záležitostí. Začne být odkazem rodiny – několika generací, různých hodnot, různých představ o budoucnosti. A tehdy potřebuje pravidla. Strukturu. Instituci.

Nejdůležitější rozhodnutí proto není výběr správné rodinné kanceláře. Je to uvědomění, že takové rozhodnutí vůbec nastal čas učinit. Kdo to pochopí včas, má před sebou jasnou cestu. Kdo to odkládá, jednou zjistí, že rozhodnutí udělal čas za něj.

Majetek, který přežije generace, není výsledek štěstí ani výjimečného výnosu. Je to výsledek záměrné správy s rozmyslem, s řádem a s dostatečným předstihem.

Zdroje

  1. J.P. Morgan Private Bank – 2026 Global Family Office Report – Globální průzkum 333 single-family offices ve 30 zemích
  2. Landytech – Top 10 Family Office Trends in 2026 – Technologické trendy a provozní vývoj rodinných kanceláří
  3. EMUN – Family office služby – Česká rodinná kancelář specializovaná na nástupnictví a správu majetku
  4. ONE FAMILY OFFICE – Multi-family office pro střední Evropu – Největší multi-family office v České republice a na Slovensku co do kapacity
  5. J&T Family Office – Multigenerační správa majetku – Multigenerační správa majetku ve vazbě na bankovní skupinu
  6. Family Office Partners – Mezigenerační správa a endowment strategie – Český multi-family office s přístupem endowment investování
  7. MUFO – Multi Family Office – Český multi-family office specializovaný na vícegenerační plánování a správu majetku