Když tým Mayo Clinic analyzoval více než 8 000 vzorků střevní mikroflóry z 26 zemí, výsledky překvapily i samotné vědce. Nástroj, který vyvinuli, dokázal s 80% přesností rozlišit zdravé jedince od nemocných – a to pouze na základě složení bakterií ve střevech. Jaeyun Sung, výzkumník z Mayo Clinic Center for Individualized Medicine, k tomu říká: „Konečně máme standardizovaný index pro kvantitativní měření, jak ‚zdravá‘ je střevní mikroflóra daného člověka.“
Tato schopnost predikce zdravotního stavu na základě mikroorganismů žijících v našich střevech reprezentuje zásadní posun v chápání lidského zdraví. Výzkum z posledních let ukazuje, že střevní mikrobiom není pouhou soustavou pomáhající trávit potravu – je to komplexní ekosystém, který komunikuje s imunitním systémem, mozkem, játry i srdcem.
Co víme dnes
Výzkumníci ze Stanford Medicine sledovali 86 lidí až po dobu šesti let, analyzovali bakterie ve střevech, ústech, nose i na kůži. Jejich zjištění bylo pozoruhodné: mikrobiom každého člověka je unikátní jako otisk prstu. Michael Snyder, profesor genetiky na Stanford School of Medicine, shrnuje: „Vaše genetika, strava a imunitní systém společně utvářejí tento ekosystém.“
Studie přinesla ještě jeden překvapivý poznatek. Bakterie, které v těle jednotlivce nejvíce přetrvávaly, byly právě ty nejspecifičtější pro danou osobu – ne ty sdílené celou populací. To naznačuje, že ačkoliv existují obecné principy zdravé střevní flóry, individuální variabilita hraje zásadní roli.
Mayo Clinic v roce 2024 představila nástroj nazvaný Gut Microbiome Wellness Index 2 (GMWI2). Po analýze tisíců vzorků z různých částí světa dokáže tento systém identifikovat i jemné změny ve zdraví střev – rozpozná, zda se člověk pohybuje směrem k nemoci, nebo naopak k uzdravení. Důležité je, že se nejedná o diagnostiku konkrétních onemocnění, ale spíše o proaktivní indikátor celkového zdravotního stavu.
Nejzajímavější data však přicházejí ze studií nejstarších lidí planety. Průlomová studie z čínského města Jiaoling publikovaná v srpnu 2025 v časopise Nature npj Biofilms and Microbiomes analyzovala 224 účastníků a potvrdila, že století jedinci vykazují signifikantně vyšší mikrobiální diverzitu než mladší osoby. Vědci dokonce izolovali specifický kmen Lactobacillus plantarum 124, který produkuje kyselinu mesakonovou – molekulu s prokázanými anti-aging vlastnostmi.
Centenariáni – lidé starší sta let – vykazují výrazně odlišné složení střevní mikroflóry. Mají vyšší rozmanitost bakterií a zvýšený výskyt specifických druhů jako Akkermansia a Christensenellaceae. Výzkum publikovaný v Nature Metabolism ukázal něco ještě pozoruhodnějšího: lidé, jejichž mikrobiom se s věkem více měnil a stával se individuálnějším, měli lepší pohyblivost, užívali méně léků a žili déle než ti, jejichž střevní flóra zůstávala statická.
Proč na složení střevní flóry záleží
Bakterie ve střevech nejsou pasivními obyvateli. Produkují stovky až tisíce různých látek – metabolitů – které vstupují do krevního oběhu a ovlivňují funkce celého organismu. Některé z těchto sloučenin dokáží tlumit zánět, jiné naopak zánětlivé procesy podporují.
Krátkořetězcové mastné kyseliny, zejména butyrát, patří mezi nejdůležitější metabolity produkované střevními bakteriemi. Vznikají při fermentaci vlákniny a hrají klíčovou roli v metabolismu, protizánětlivých procesech a podle některých studií i v prodloužení života. Výzkum centenariánů ukázal, že jejich mikrobiom vykazuje zvýšenou schopnost produkovat právě tyto látky.
Střevo a mozek spolu komunikují prostřednictvím tzv. osy střevo-mozek. Výzkumníci ze Stanford Longevity Center dokumentovali, že bakterie ve střevech produkují neurotransmitery – stejné molekuly, které regulují myšlenky a emoce. Tento objev pomáhá vysvětlit, proč změny ve střevní mikroflóře mohou ovlivnit nejen trávení, ale i náladu, kognitivní funkce a reakci na stres.
Další oblast výzkumu se zaměřuje na chronický zánět nízkého stupně, který vědci označují termínem „inflammaging“ – kombinace slov zánět (inflammation) a stárnutí (aging). Tento typ zánětu je spojen s řadou onemocnění souvisejících s věkem, od kardiovaskulárních chorob po neurodegenerativní stavy. Zdravá střevní mikroflóra dokáže tento proces tlumit produkcí protizánětlivých látek.
Probiotické potraviny podporující střevní mikrobiom – kefír, jogurt, ořechy a ovoce
Individuální variabilita: Proč univerzální rada neexistuje
Když výzkumníci ze Stanford Medicine ve studii publikované v časopise Cell sledovali účinky různých diet na střevní mikrobiom, zjistili něco zásadního: stejná strava vyvolává u různých lidí odlišné reakce. To, co jednomu člověku pomůže zvýšit rozmanitost prospěšných bakterií, může u druhého způsobit opačný efekt.
Základní složení mikrobiomu je dáno genetikou a vzniká v raných letech života – způsob porodu, kojení, prostředí i expozice antibiotikům v dětství zanechávají trvalé stopy. Tato výchozí konfigurace však není neměnná. Strava, léky, fyzická aktivita a další faktory mohou mikrobiom v průběhu života podstatně ovlivnit.
Zajímavým zjištěním Stanfordské studie je synchronizovaná změna mikrobiomů v různých částech těla. Když dojde ke změně bakteriálního složení ve střevech – například v reakci na infekci nebo změnu stravy – bakterie v ústech, nose i na kůži se také poměrně rychle mění. Výzkumníci se domnívají, že spojovacím článkem je imunitní systém. Úrovně určitých imunitních proteinů v krvi se měnily synchronně se změnami v mikrobiomu.
Strava jako nástroj: Co funguje podle vědy
Stanford Medicine provedla klinickou studii, ve které účastníci konzumovali buď stravu bohatou na fermentované potraviny, nebo stravu s vysokým obsahem vlákniny. Obě skupiny zaznamenaly změny v mikrobiomu, ale výsledky se lišily.
Skupina konzumující fermentované potraviny – jogurt, kefír, kimči, kysané zelí – vykazovala výrazné zvýšení rozmanitosti mikrobiomu a pokles zánětlivých markerů v krvi. Justin Sonnenburg a Erica Sonnenburg, kteří studii vedli, zdůrazňují, že tyto účinky byly pozorovatelné už po deseti týdnech. Fermentované potraviny přinášejí do střev živé mikroorganismy a současně poskytují látky, které podporují růst již přítomných bakterií.
Vláknina funguje jako palivo pro střevní bakterie. Rezistentní škrob, pektiny a další typy vlákniny procházejí tenkým střevem nestrávené a dostávají se do tlustého střeva, kde je bakterie fermentují. Tento proces produkuje krátkořetězcové mastné kyseliny a další užitečné metabolity. Studie ukazují, že lidé konzumující více než 30 gramů vlákniny denně mají výrazně rozmanitější mikrobiom než ti s příjmem pod 15 gramů – přičemž průměrný Evropan konzumuje pouze 18-20 gramů denně.
Koncept „30 rostlin týdně“ pochází z výzkumu propojeného s tzv. modrými zónami – oblastmi světa s nejvyšší koncentrací stoletých lidí. V místech jako Sardinie, Okinawa nebo Nikója konzumují lidé pestrý rostlinný jídelníček zahrnující zeleninu, ovoce, luštěniny, ořechy, semena, bylinky i koření. Rozmanitost – nikoliv množství – se ukazuje jako klíčový faktor.
Rozmanitá rostlinná strava pro zdravý mikrobiom – koncept 30 rostlin týdně
Testování mikrobiomu: Slibná technologie s omezeními
Mayo Clinic a Stanford vyvíjejí sofistikované nástroje pro analýzu mikrobiomu, které nacházejí uplatnění především ve výzkumu a specializovaných klinických aplikacích. Komerční testy nabízené přímo spotřebitelům však čelí kritice ze strany odborné komunity.
Arvind Reddy, gastroenterolog z Houston Methodist, k tomu říká: „V současnosti neexistuje dostatek důkazů pro doporučení těchto testů k běžnému sledování zdraví. Ačkoliv testy dokážou zmapovat střevní mikrobiom, nemáme standardní definici toho, jak vypadá ‚normální‘ zdravý mikrobiom. Otázka tedy zní: co s výsledky?“
Výzkumníci z Harvard Medical School a University of Maryland publikovali v roce 2024 studii, která upozorňuje na problematické aspekty komerčního testování. Mikrobiomy jsou vysoce variabilní i u zdravých jedinců, což ztěžuje definování vzorců naznačujících nerovnováhu. Současně mnohé společnosti vytvářejí vlastní zjednodušené hodnotící systémy, jejichž validita není dostatečně prokázána.
Joël Doré, mikrobiální ekolog z francouzského institutu INRAE, identifikuje tři hlavní výzvy výzkumu mikrobiomu: definovat zdravý mikrobiom, vyvinout způsoby monitorování stavu symbiózy mezi hostitelem a mikroby včetně parametrů jako je střevní propustnost a zánět, a poskytnout vědecké důkazy o účinnosti doporučení pro zlepšení zdraví prostřednictvím mikrobiomu.
Co naznačují aktuální data
Konsenzus vědecké komunity se shoduje v několika základních bodech. Rozmanitost střevní mikroflóry je spojována s lepšími zdravotními ukazateli napříč studiemi z různých částí světa. Lidé s pestřejším mikrobiomem mají obecně nižší výskyt chronických onemocnění a lepší imunitní odpověď.
Fermentované potraviny přinášejí prokazatelný benefit – klinické studie dokumentují zvýšení rozmanitosti mikrobiomu a pokles zánětlivých markerů. Tyto účinky byly pozorovány konzistentně napříč různými studiemi.
Fermentované potraviny bohaté na probiotika pro dlouhověkost
Vláknina z rozmanitých rostlinných zdrojů podporuje růst prospěšných bakterií a produkci krátkořetězcových mastných kyselin. Výzkum naznačuje, že typ a rozmanitost vlákniny může být důležitější než celkové množství.
Dlouhodobá antibiotická terapie může mít na mikrobiom výrazný dopad, který přetrvává měsíce až roky po ukončení léčby. To neznamená, že antibiotika nemají být používána – jsou nezbytná při bakteriálních infekcích – ale jejich použití by mělo být racionální a uvážené.
Výzkum střevního mikrobiomu otevírá fascinující pohled na komplexní vztah mezi mikroorganismy a lidským zdravím. Data z Mayo Clinic, Stanford Medicine a dalších předních institucí naznačují, že složení střevní flóry souvisí s procesem stárnutí, délkou života i rizikem mnoha onemocnění.
Mikrobiom představuje slibnou oblast personalizované medicíny budoucnosti. Současné nástroje a znalosti už dnes umožňují lépe pochopit, jak životní styl ovlivňuje zdraví na mikrobiální úrovni. Zatímco čekáme na další vědecké poznatky, data naznačují jasný směr: rozmanitá rostlinná strava a fermentované potraviny představují strategie s nejpevnějším vědeckým základem. S pokračujícím výzkumem lze očekávat přesnější metody a efektivnější intervence založené na individuálním složení střevní mikroflóry.
Další čtení:
- Mesaconic Acid Research from Jiaoling Centenarians – Groundbreaking 2025 study published in Nature npj Biofilms and Microbiomes analyzing 224 participants and identifying Lactobacillus plantarum 124 with anti-aging properties
- Mayo Clinic Gut Microbiome Wellness Index 2 – Computational tool for quantitative assessment of gut microbiome health with 80% accuracy in differentiating healthy from diseased individuals
- Stanford Medicine Personal Microbiome Research – Six-year longitudinal study tracking gut, mouth, nose and skin bacteria in 86 individuals, published in Cell Host & Microbe
- Human Gut Microbiome and Aging Review – Comprehensive review of gut microbiome changes across lifespan and their impact on age-related diseases, published in Gut Microbes
- Gut Microbiota for Health 2024 Longevity Analysis – Summary of key scientific and medical advances in gut microbiome research related to healthy aging
- Houston Methodist Clinical Perspective on Microbiome Testing – Expert gastroenterologist analysis of direct-to-consumer microbiome testing limitations and clinical validity
- Harvard T.H. Chan School of Public Health Microbiome Overview – Educational resource on microbiome functions, health impacts and dietary influences
- Microbiome-Based Therapeutics for Healthy Aging – Research review on microbiome interventions for promoting longevity and alleviating age-related diseases, published 2025