Číslo 124 bilionů dolarů je tak velké, že ztrácí konkrétnost. Zjednodušeně: jde o největší přesun soukromého majetku v zaznamenaných lidských dějinách, který podle analytické společnosti Cerulli Associates proběhne do roku 2048. Přibližně 81 procent tohoto objemu pochází od generace Baby Boomers – lidí narozených v letech 1946 až 1964, kteří celý svůj produktivní život budovali, investovali a hromadili.
V minulém týdnu server Fortune zveřejnil analýzu McKinsey Institute for Economic Mobility, která tento obraz doplňuje o znepokojivý detail: do roku 2035 bude muset změnit vlastníka přibližně šest milionů malých a středních podniků v USA s celkovou hodnotou až pěti bilionů dolarů. Až 92 procent těchto firem dnes končí uzavřením – ne prodejem, ne předáním.
Česká republika v tomto globálním příběhu hraje zvláštní roli. Nikoliv proto, že by se její čísla dala srovnat s americkými. Ale proto, že generace, která u nás toto bohatství vybudovala, nemá v moderní historii žádného předchůdce.
Generace bez vzoru
Čtyři desetiletí komunismu eliminovala soukromé podnikání. Po listopadu 1989 začínali čeští podnikatelé od nuly – bez rodinného kapitálu, bez tradice, bez dědy, od kterého by se učili, jak firmu vést nebo jak ji jednou předat. Tato generace stojí před výzvou, pro kterou nemá žádný vzor: předat rodinnou firmu poprvé v moderní české historii.
Dnes je těmto zakladatelům mezi šedesáti a pětasedmdesáti lety. Majetek budovali tři až čtyři dekády. A právě teď – poprvé v moderní české historii – nastává okamžik prvního mezigeneračního přenosu soukromého majetku ve větším měřítku.
Deloitte Czech Republic to formuloval jasně: podnikatelský sektor vstoupil do fáze, kdy odchod zakladatelské generace se stal reálným problémem. Komplexita tohoto procesu – právní, daňová, vztahová – je přitom mimo zkušenost všech zúčastněných.
Čísla situaci konkretizují. Podle Asociace malých a středních podniků a živnostníků vede více než polovinu tuzemských rodinných firem – přesně 56 procent – stále jejich zakladatel. Většina těchto podnikatelů, kteří firmy budovali po roce 1989, dnes dosahuje důchodového věku. A přechod na druhou generaci v Evropě statisticky přežije jen třetina z nich.
A právě tato mezera dnes rozhoduje o tom, zda desetiletí práce zůstane v rodině, nebo se rozptýlí.
Proč nástupnictví v rodinné firmě selhává
Čísla z průzkumu Brown Brothers Harriman z října 2025 nejsou povzbudivá. Téměř polovina majitelů rodinných firem považuje svého nástupce za jen „částečně připraveného“ spravovat majetek. Čtyřicet procent ho hodnotí jako nepřipraveného vůbec. Přitom formální plán nástupnictví má v přípravě pouze 46 procent dotázaných – a 30 procent nemá žádný.
Celosvětový průzkum PwC Family Business Survey situaci dokresluje: 72 procent majitelů chce, aby podnik zůstal v rodině. Ale konkrétní plán, jak to zařídit, má jen třetina z nich.
Z opakujících se vzorců ve studiích PwC Family Business Survey a Brown Brothers Harriman vyplývá pět typických bariér, které přechod blokují – a ke každé existuje ověřené řešení:
| Bariéra | Co za ní stojí | Co ji řeší |
|---|---|---|
| Odkládání rozhovoru | Strach z konfliktu, iluze času | Strukturovaný rodinný dialog |
| Potřeba kontroly | Firma jako identita zakladatele | Postupné předávání rolí |
| Přecenění připravenosti nástupce | Emocionální slepota | Nezávislé hodnocení kompetencí |
| Absence plánu | „Ještě na to mám čas“ | Pevný časový rámec s poradcem |
| Rodinné konflikty | Rozdílná očekávání dědiců | Rodinná ústava, mediace |
Majitel – šedesát sedm let. Firma s obratem přes půl miliardy. Dva synové – jeden ve firmě, druhý ne. A rozhovor o předání, který nikdy neproběhl. „Ještě mám čas.“ Tento příběh poradci v oblasti nástupnictví slýchají týdně.
Komu téma nástupnictví přijde abstraktní, může začít u konkrétního: jak v praxi vypadá situace, kdy majetek rodinu předběhne – a co se děje, když plán neexistuje.
David Grammig, zakladatel Grammig Advisory, který se specializuje na střední a východní Evropu, to v letošní analýze trhu pojmenoval jednoznačně: region CEE čelí přílivové vlně transferů bohatství.
Složitost ale nespočívá jen v právních nástrojích. Spočívá především v psychologii zakladatele – v ochotě pustit.
Prodej není selhání
Ne každá firma musí zůstat v rodině. Někdy je profesionální prodej strategicky nejlepší rozhodnutí, které zakladatel může udělat – pro firmu, pro zaměstnance i pro samotnou rodinu. Dědicové bez zájmu nebo kompetencí jsou pro podnik větším rizikem než cizí vlastník s jasnou vizí.
Česká podnikatelská scéna to v posledních letech potvrzuje: roste počet zakladatelů, kteří vědomě hledají strategického kupce nebo vstup investičního fondu – ne proto, že selhali, ale proto, že chtějí zajistit budoucnost firmy nad rámec vlastní rodiny. Přechod přes fond s postupným výstupem zakladatele je dnes stále častějším modelem, který zachová hodnotu firmy i bez rodinného nástupce.
Klíčové slovo zůstává stejné: záměr. Rozdíl mezi strategickým prodejem a tísňovým odchodem není jen v ceně – je v tom, zda zakladatel rozhodnutí řídil, nebo ho okolnosti přijaly za něj.
Právní nástroje pro předání rodinné firmy
Představte si zakladatele se čtyřmi dětmi, z nichž jedno firmu vede, druhé pracuje v zahraničí, třetí nemá o byznys zájem a čtvrté je nezletilé. Bez plánu jde firma po smrti zakladatele do dědického řízení – a čtyři různé představy o jejím osudu mohou smazat to, co budoval třicet let.
Česká republika má paradoxně lepší výchozí podmínky než většina zemí EU – žádnou dědickou ani darovací daň, a od roku 2014 moderní právní nástroje, které západní Evropa budovala desetiletí.
- Svěřenský fond tento scénář řeší: oddělí vlastnictví od správy, stanoví podmínky přístupu k majetku a firma přežije přechod bez soudní síně.
- Rodinný holding jde o krok dál – oddělí provozní firmu od ostatního majetku rodiny, tedy nemovitostí, investic a hotovosti, do samostatné právní struktury. Chrání majetek před riziky podnikání a umožňuje postupné zapojování nástupců bez okamžitého předání kontroly.
- Dědická smlouva pak doplňuje obraz tam, kde nestačí závěť: na rozdíl od ní ji nelze jednostranně změnit, a dává nástupcům právní jistotu místo pouhého příslibu.
Přesto využití těchto nástrojů zaostává. Důvod je prostý: o penězích se v českých rodinách nemluví. Právní struktura je ale pořád jen rámce.
Jenže ani nejelegantnější rámec nezafunguje, pokud jej zakladatel nejdřív neprobere s rodinou. Průzkum Brown Brothers Harriman z roku 2025 odhalil trefný paradox: majitelé firem záměrně nesdělují dědicům detaily o majetku – obávají se, že informace vytvoří nárok nebo sníží motivaci. Výsledkem je přesný opak: nástupci jsou nepřipraveni, protože nebyli včas zapojeni.
Nejhorší rozhovor o předání firmy je ten, který se nikdy neuskuteční. Druhý nejhorší je ten, který proběhne pod tlakem nemoci nebo krize. Rozhovor nemusí začínat otázkou „komu dám firmu“ – může začít otázkou „co chci, aby tato firma znamenala za dvacet let“.
Jedním z nejpraktičtějších nástrojů, jak tyto rozhovory strukturovat, je rodinná ústava – dokument, který sjednocuje pravidla ještě před tím, než nastane krize.
Kde hledat pomoc
Kdo se rozhodne řešit přechod profesionálně, nemusí začínat od nuly. Na českém trhu dnes působí specializovaní partneři s konkrétním zaměřením na tuto oblast, jako například:
- ONE FAMILY OFFICE – komplexní správa rodinného jmění (největší, nejkomplexnější)
- Family Office Partners – sdílená rodinná kancelář s důrazem na generační kontinuitu (podobná služba, menší)
- Multi Family Office (MUFO) – strategie ochrany a předávání bohatství od roku 2013 (specializovanější)
- PwC Česká republika – právní struktura, nástupnický plán, strategický prodej (jiný typ – poradenství, ne správa majetku)
Co přijde dál
V České republice tento předěl nastává poprvé. Generace, která po roce 1989 stavěla bez mapy, nyní předává bez precedentu. Nikdo před nimi v moderní české historii nezanechal takovýto majetek svým dětem.
To je zároveň břemeno i příležitost. Ti, kdo tento přechod zvládnou dobře, nevytvoří jen rodinné bohatství – vytvoří něco vzácnějšího. Tradici. A první generace, která tradici zakládá, ji vždy zakládá holýma rukama, bez sítě, bez návodu.
Přesně tak, jako před pětatřiceti lety budovala firmu.
Zdroje:
- Cerulli Associates – U.S. High-Net-Worth and Ultra-High-Net-Worth Markets 2024 – Projekce 124 bilionů dolarů mezigeneračního transferu majetku do roku 2048
- Fortune – McKinsey Institute for Economic Mobility Report – Analýza přenosu vlastnictví 6 milionů malých podniků v USA, únor 2026
- World Economic Forum – Great Wealth Transfer and Economic Growth – Dopady globálního transferu majetku na kapitálové trhy, září 2025
- Brown Brothers Harriman – Private Business Owner Survey 2025 – Průzkum připravenosti na nástupnictví, říjen 2025
- BusinessInfo.cz – Rodinné firmy procházejí zásadní obměnou – Data AMSP ČR o podílu zakladatelů ve vedení rodinných firem, duben 2025
- Deloitte Czech Republic – Succession Planning and Generational Change – Analýza generační obměny v českých rodinných podnicích
- Squire Patton Boggs – Family Office Insight: Czech Republic Fund Types – Přehled svěřenských a nadačních fondů pro HNWI v ČR, červenec 2025
- The Recursive – Money in Motion: Single Family Offices in CEE – Analýza rodinných kanceláří, předávání firem a rodinného majetku ve střední a východní Evropě, červen 2025